Vítejte na blogu jedné ztracené duše.

rozdělané povídky jsou:
Káčka-Kirika and Kyrone
S mocnou silou
Být...
Na hřbetě draka
DSBčka

doufám že se vám budou líbit.... ^^

pořád miluju tohle video :3 xD


Who I am?

19. září 2016 v 19:42 | jen Ak |  Výkecy a oznámení
Rozhodla jsem se po dlouhé době napsat něco na téma týdne, tohle mě odkrývá mnohem víc, než jsem původně čekala, že bude ;)



Kdo vlastně jsem? ptám se, když se podívám do zrcadla. Ale nadále odpověď nenalézám...
Jsem obyčejná, jako každá druhá, s krátkými hnědými vlasy, s šedýma smutnýma očima, se rty, které se nejspíš neumějí smát, s krátkými okousanými nehty od nervozity.
Tichá, nevýrazná, neprůbojná, nejistá, realistická a snílek zároveň. Se strachem z vystupování před lidmi, strach z toho, že někdo uvidí, jaká jsem. Že uvidí každou mou chybu. A těch není zrovna málo. Strach ze samoty, i když po ní často toužím. Protože představa, že jednoho dne už navždy zůstanu sama, je děsivá.
Uzamčená před okolním světem na zámek, který si symbolicky nosím u sebe. Na stříbrném řetízku, ukrytém před ostatními a přesto na očích. Tam, kde by ho možná nikdo ani nečekal. Patřil jednomu chlapci. Chlapci se stejnýma smutnýma oči. Chlapci, který jako první dokázal číst v mých očích, jako kdyby sdílel mé myšlenky. Tomu chlapci, který nejspíš napořád uvízne v mém srdci jako krásná a smutná vzpomínka... Kdo ví... Třeba jednou dokážu zapomenout, ale nyní ještě ne.
Kdo tedy jsem... Nevím. Odpověď nenalézám a možná ji ani nikdy nenajdu, přece jen je to záhada celého mého bytí.
Ale i přesto se dá najít pár věcí, kterými bych se mohla charakterizovat. Jsem věrná blogerka, oddaná písařka, milující yaoistka, nadšená otaku, začínající cosplayerka i budoucí maturantka. Tedy snad.
Žiji a dýchám svými příběhy, jsou pro mě vším. Mými světy, vzpomínkami, těmi dveřmi potřebnými k úniku.

Nejspíš ještě nějakou dobu nebudu vědět, kdo opravdu jsem, ale věřím, že alespoň zčásti vím, kým jsem kdy byla. A - aspoň myslím - to je dobrý začátek pro nalezení mého pravého já.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 19. září 2016 v 20:35 | Reagovat

ganbaru

2 womm womm | E-mail | Web | 19. září 2016 v 22:51 | Reagovat

teší ma :-D

3 Anko Anko | 17. října 2016 v 21:13 | Reagovat

Maličkým klíčkem odemykám zámek,
chtěla bych ti to dát, jako malinký dárek
Jenomže samota mé srdce svírá,
i přesto se všechno otevírá.

Nerada, leč přesto se snažím,
mozek i tělo k činnosti tlačím.
Ten malý klíček víc nežli mé srdce,
k tomu mé svědomí...proplouvá hladce...

Gomena sai

4 TomkoG TomkoG | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 11:06 | Reagovat

Miluju čtení vašich článků

5 ... ... | 18. února 2017 v 11:01 | Reagovat

Není nejdůležitější ujasnit si kdo jsi... né všechno se musí (a má) dát charakterizovat... Ty jsi ty... A jsi taková, jaká v tom určitém okamžiku jsi... a jen ty, dokážeš určit jaká budeš)
všechny strachy se dají překonat, jen musíš začít věřit sama v sebe, to je celé. na ničem ani na nikom jiném nezáleží. Zajisté tě lidé mohou podpořit... ale stejně tak tě i mohou srazit k zemi, proto musíš začít u sebe

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama