Vítejte na blogu jedné ztracené duše.

rozdělané povídky jsou:
Káčka-Kirika and Kyrone
S mocnou silou
Být...
Na hřbetě draka
DSBčka

doufám že se vám budou líbit.... ^^

pořád miluju tohle video :3 xD


Únor 2012

nuda

19. února 2012 v 20:43 | alisa44 |  staré oznámení,ostatní věci a různý blbosti
Taky znáte ten pocit,kdy nevíte co dělat,každej na vás řve,že za všechno můžete jenom vy a jste k ničemu.Nevim jak vy ale já ho znám až moc dobře a v těhle chvílích mi pomůže jenom jedna věc pustit si rádio tak nahlas abych ty nadávky mířený na mě v pokoji neslyšela................. a co pomáhá vám? :D ;) :p


co by se stalo,kdybych tě nepoznala?-část II.

18. února 2012 v 19:06 | alisa44 |  krátký příběhy-staré
Je to sice trochu divná povídka,ale snad se aspoň někomu bude líbit........

Co by se stalo,kdybych tě nepoznala?Pořád si říkám tuhle otázku dokola,Byl jsi pro mně tou největší oporou a zachránil jsi mi život,né jednou ale víckrát.......Takže moc dobře vím co by se stalo,kdybych tě nepoznala-už dávno bych tu nebyla....
Sedím vedle tvé postele a poslouchám zvuky přístroje na který jsi připojený-někoho by to možná rozbrečelo ale já v tom cítím jedinou spojitost s tebou.... Znovu si promítám celý život co tě znám a pořád si říkám tu jedinou otázku.

Po nějaké době jsi se konečně zeptal jestli mě můžeš adoptovat.Chvíly předtím se ale stala v děcáku vražda a všichni to hodili na mě..............
Přesunuli mě jinam a ty sis mě nemohl vzít k sobě.Neřekli ti kam mě dali,protože jsme nebyli příbuzný a tys nevěděl kde hledat.Bylo to tam strašné a zrovna začínala zima.Já jako jedna z mnoha onemocněla nemocí na kterou byl lék drahý a tak si ho tam nemohli dovolit.Už mi zbývali jenom dva týdny,ale poznal jsi mě a sehnal lék.Znovu jsi mi zachránil život.

Nakonec jsi si mě vzal konečně k sobě a staral ses o mě jako o mladší sestru.Šla jsem na gimnázium.Byla jsem hodně chytrá a v děcáku bych pořádné vzdělání nedostala.Když jsi mě poslal na IQ testy,měla jsem ho strašně vysoké....
Staral jsi se o mě a nakonec jsem se rozhodla že budu doktorka.Ty sám jsi byl doktor a tak jsi mě na to hlavně navedl ty.

Šli jsme a před náma se objěvil kamion,Schoval jsi mě za sebe a já to přežila,tys byl v kómatu.Řidič zemřel.Vezli tě do nemocnice a já byla celou dobu u tebe.Nepotřebovala jsem pít ani jíst.Seděla jsem u tebe a nechtěla se ani pohnout. Všichni mi říkali,že mi zavolají až se probereš,ale já chtěla být u tebe.Přístroj pípal pořád stejně,ale v jedné sekundě se změnil na jeden dlouhý zvuk.Doktoři se snažili tě zachránit,ale bylo to k ničemu.Všichni mi říkali jak je jim to líto a u některých to možná byla pravda.

Pomalu jsem vycházela z nemocnice,teď se budu muset vrátit do děcáku a nejhorší je že ty se tam už za mnou nikdy nepodíváš.Rozhodla jsem se jinak.Zachránils mi třikrát život-když jsem nechtěla jíst,když jsem byla nemocná i když jsem byla na pokraji smrti.Život bez tebe bych nedokázala.Rozběhla jsem se do silnice a přímo před kamionem který se snažil brzdit jsem se rázně zastavila.Lidi spalšeně křičeli,ale mě to bylo jedno.Budu tě pořád následovat ať půjdeš kamkoliv,bratříčku.......................................................................
KONEC
Tak doufám že se líbilo a začala jsem přípravy na novej příběh na delší pokráčko,ale chvíly to bude ještě trvat.... :D
PS.-je to poprví co jsem stihla dopsat díl a dát ho taky do TT. :D

poraďte mi pls.....

18. února 2012 v 18:17 | alisa44 |  staré oznámení,ostatní věci a různý blbosti
Ahoj,chci se zeptat jestli by mi někdo neporadil,četla jsem si několik příběhů a moc nechápu tzv. oslovení takže kdyby mi to někdo vysvětlil byla bych ráda..................................................

1.sensei-sice vim že to je učitel,ale zajímalo by mě jestli to je pro učitele i učitelku nebo to je ještě nějak rozdělený..
2.san,sama-u toho si pletu co je pro kluka a co pro holku,ale už aspoň vim že je to oslovení pro kamaráda/ku
3.kun,chan-u toho si nejsem jistá,ale myslim že kun je pro kluka a chan pro holku,znamená to asi něco jako že spolu choděj
4.senpai-u toho vůbec nevim co to znamená............
5. a pak je tady něco jako baachan ale nejsem si jistá jestli jsem to napsala správně a taky nevim co to znamená......
6.ještě jsou nějaký oslovení pro rodinu,u těch kdyby jste mi napsali ty slova a význam byla bych vám děsně vděčná...

Jestli tam mám nějakou chybu tak mě pls omluvte a opravte a doufám že mi to někdo konečně vysvětlí protože jinak se v tom děsně pletu.................................................................

PŘEDEM DÍKY VŠEM :D

co by se stalo,kdybych tě nepoznala?-část I.

14. února 2012 v 20:14 | alisa44 |  krátký příběhy-staré
Přemýšlela jsem co bych k tomu napsala a nakonec mě napadlo tohle tak snad se bude líbit....... ;)

Co by se stalo,kdybych tě nepoznala?Pořád si říkám tuhle otázku dokola,Byl jsi pro mně tou největší oporou a zachránil jsi mi život,né jednou ale víckrát.......Takže moc dobře vím co by se stalo,kdybych tě nepoznala-už dávno bych tu nebyla....
Sedím vedle tvé postele a poslouchám zvuky přístroje na který jsi připojený-někoho by to možná rozbrečelo ale já v tom cítím jedinou spojitost s tebou.... Znovu si promítám celý život co tě znám a pořád si říkám tu jedinou otázku.



Byla jsem jedna z hromady dětí z dětského domova,když jsi tam přišel ty a nesl jsi všechny ty sladkosti.Vzpomínám si že všechny děti se k tobě nahrnuly,jen jedna malá holčička nešla-já.Ptal jsi se na mě a všichni o mě říkali jediné-je to ta malá holka která s nikým nemluví,nejí a nepije,moc dlouho tu bez spolupráce nevydrží........
Všichni okolo mě chodili po špičkách,myslely si že bych se rozsypala jako domeček z karet.Jen ty jsi přišel blíž,hrála jsem si tenkrát jednu ze svých her,měla jsem to jediné co mi zbylo z domova,malou hračku jménem ježek v kleci.Nikdo nechápal jak dokážu ježka vyndat z klece a ještě víc nechápali proč jsem to nikomu nepůjčovala.Přišel jsi tenkrát blíž a mě bylo jenom pět let,nevšímala jsem si tě a ty sis nevšímal všech těch dětí co za tebou křičelo a dělalo si z tebe strýčka.Sledoval jsi každý můj pohyb,jak jsem posunovala svou hračku a po chvíly byl ježek venku.Bylo ti tenkrát dvacet,možná víc a zdědil jsi po svém otci miliardy korun,proto jsi se rozhodl že nám vylepšíš domov.Byl oběd a ty jsi nás sledoval jak jíme to krásně vypadající jídlo.Já seděla na tom samém místě co předtím a jídla jsem se ani nedotkla.Přišel jsi k našemu stolu a holčičky co tam seděly rychle dojídaly své jídlo aby si mohly dojít pro koláč.Já byla hubená,ale na jídlo jsem se ani nepodívala,jen jsem si hrála se svou hračkou.Vzal jsi jídlo které přede mnou stálo a dal jsi mi lžíci před pusu,já pořád neotevřela pusu.Trochu jsi mě polechtal a já se poprvé od svého příjezdu začala smát,tak dlouho jsem nenáviděla svět za to že zničil mou rodinu,že jsem si myslela že už ani nevím jak se smát.Jakmile jsem se začala smát,strčil jsi mi do pusy lžíci s kaší a já po dlouhé době ucítila jídlo,můj hlad se ozval a dal mi jasně najevo že už nechce být přehlížený.Ty jsi mi dal do pusy další a další až byl najednou talíř úplně prázdný a všichni začali tleskat,až teď jsem si uvědomila že se celou tu dobu dívali.Řekl jsi že si sebou půjčíš pár dětí a jednu vychovatelku a půjdete na nákup nových věcí.Jinak to tam nevypadalo moc dobře,v pokojích bylo vždy šest postelý a jedna skříň,v koupelně byly záchody a umyvadla a potom tam byla kuchyň a jídelna.Ty nejstarší děti spali ve spacákách protože už nebyly volné postele. Vybral sis jednu vychovatelku a šest starších dětí,jednu holku o rok starší než já a mě./plně nejdřív jsi každému znás koupil nějaké oblěčení abychom nemuseli chodit v tom starém,už několikrát poděděném.Šli jsme nejdřív nakoupit barvy a koberce.Starší děti vybrali nějaké krásné zářící barvy a k barvám se potom koupil i ladící koberec.Do koupelny jsi nám koupil krásné zelené dlaždice a světle zelenou barvu.Do jídelny světle žlutou a lino s květovaným vzorem a do kuchyně dlaždice a bílou barvu.Potom jsi nás vzal do nábytku a do každého pokoje jsi koupil nové postele,které nebyly kovové,ale dřevěné,stůl a k němu židle,dvě velké skříně,lustry a nádherné stojící lampy se zajímavými vzory:







Poslal jsi k nám mezi tím nějaké dělníky,aby přistavěli kousek domu na louce,aby i starší děti měli své pokoje a aby to tam skontrolovali jestli tam všechno drží a nám se nemůže nic stát.
Koupil jsi nám tam taky topení,teplou vodu a elektřinu.Potom jsi nás vzal do hračkářství,pěti starším jsi dal za úkol aby vybraly nějaké rádia,televize,počítače a hodiny,té páté jsi dal za úkol knížky a té další holcejsi dal na starosti školní potřeby,které nám už docházeli a koupil jsi jich hodně.Mě a paní vychovatelce jsi řekl že máme sehnat hračky a pak jsi šel se mnou.Řekl jsi mi že si mohu vybrat cokoliv a tak jsme to tam prošli.Koupil jsi nějaké panenky a kočárky a speciálně pro mě jsi koupil malou panenku s černými vlasy a modrýma očima,které jsou spíše do fialova a trochu se mi podobala,koupil jsi nám tam několik kufříků s oblečením-šaty,zimní,letní,na spaní,na ven,dokonce i uniformy.Potom jsme zase vybraly nějaká autíčka,letadýlka,motorky a lodě pro kluky.Potom pár plyšáků,nějaké stolní hry a protože jsi si mě oblíbil,koupil jsi mi několik dalších hlavolamů,ale dal jsi mi je potom do batohu aby ostatní nežárlili...
Po tvé pomoci to u nás vypadalo skvěle a ty jsi za námi často chodil na návštěvu,jako ostatní lidé,kteří si sem chodili někoho vybrat.Pokaždé jsem si hrála s hlavolami,ale u sebe jsem měla hlavně svého ježka.Jakmile jsi přišel já se začala usmívat,sice jsem od příchodu do děcáku pořád nepromluvila,ale už jsem aspoň jedla.To bylo poprvé co jsi mě zachránil.

MOGUT ' YUN

11. února 2012 v 12:48 | alisa44 |  staré oznámení,ostatní věci a různý blbosti
-Omlouvám se,ale s mogut´yun končím.........

-Jde o to že jsem sice měla celej příběh v hlavě,ale nevěděla jsem jak to mám napsat,to neznamená že s tim končím úplně- někdy o nich možná bude nějaká krátká povídka,ale na víc kapitol to nebude.....

-Doufám že mi to někdo(obzvlášť jedna kámoška) nebude mít za zlý........

-Budu se teď víc snažit napsat nějaký další díly k MAGIC FOREVER..........................

-Příběh o Wewus,ale mazat nebudu,tak to berte jako další krátkou povídku..........

-Doufám že se i tak budete vracet na můj blog,i když jsem smazala jeden příběh,protože slibuju že bude další( i když to možná chvíly potrvá).....



pomsta-část III.

10. února 2012 v 21:57 | alisa44 |  krátký příběhy-staré
Doufám že se vám to bude líbit,poslední dobou jsem nestíhala,tak se omlouvám že tu nic nepřibylo...........
Věděla jsem přesně co udělám,jak se ho zbavim.....
Napsala jsem mu zprávu,že nechápu látku,jestli by mi to mohl vysvětlit a on souhlasil.Sraz jsem vybrala já,v opuštěné dřevěné chatě,která sloužila jako zrcadlová místnost,kam jsem strašně ráda chodila přemýšlet...
Když jsem odcházela vzala jsem si kanistr s benzínem,zapalovač,pistol a klíčky od auta.Chtěla jsem nasednout,ale zastavil mě spolužák.
,,Vím tvé tajemství,v osmi letech ti zabily sestru Miu a teď kamarádku Megan,ty víš kdo je vrah obou dívek-náš učitel.Chceš se pomstít a zabít ho,ale myslíš že by to tvá sestra chtěla?Tím že ho zabiješ se z tebe stane taky vrah,budeš jako on,nedělej to!"snažil se mi to vymluvit.,,Já ho zabiju ať se děje cokoli a je mi jedno co se ze mě stane.Nech mě být když mi nerozumíš!" odpověděla jsem mu chladně a vyškubla se z jeho sevření,nastoupila do auta a odjela.I když za mnou něco volal,já neposlouchala.....Nechtěla jsem slyšet jeho řeči.
Když se přede mnou konečně oběvila chata on tam ještě nebyl.Vešla jsem dovnitř a prohlížela si všechny ty zrcadla ve kterých jsem všude byla já.Uslyšela jsem jeho auto a rychle se zchovala tak abych ze zrcadel zmizela.Uslyšela jsem jeho kroky a to že se zastavil uprostřed místnosti a překvapeně se díval na zrcadla.Já nenápadně zamkla aby nemohl utéct.
Vystoupila jsem ze skrýše a ve všech zrcadlích jsem byla já,on neviděl kde doopravdy stojím a tak se mě zeptal jestli nemohu jít k němu.
,,Já tu nejsem kvůli škole,ale kvůli tomu co se stalo teď a před sedmi letech.Tenkrát jste zabyli mladou holku na hřbitově,spolu s ní tam byla ještě jedna kterou jste zabil teď-konkrétně včera.Znamená to že už zbývá ta malá holčička,která vám do obličeje hodila cihlu,pokud si to pamatujete.Ta malá jsem byla já a pomstím obě dívky",řekla jsem a namířila na něj pistol,která na něj automaticky mířila ze všech zrcadel.On jen zmateně sladoval všechny zrcadla a pak se pokusil utýct,zjistil ale že je zamčeno a tentokrát neměl zbraň kterou by se mohl bránit.Já vystřelila a střevila ho do kotníku.Asi si teď říkáte proč jsem ho nezastřelila.Tím důvodem bylo že jsem chtěla aby trpěl,uhořením by trpěl hodně-to byla moje volba.Svalil se na zem a já střelila i do druhé nohy.Neměl kam utéct a já konečně vyšla ven ze skrýše zrcadel.Polila jsem ho benzínem a zapálila.Celá chata začala hořet.A já chtěla rychle utéct,nešlo otevřít a slyšela jsem jak řve bolestí.Nechtěla jsem skončit stejnou smrtí jako on.Vzala jsem pistol,přiložila si ji k hlavě a okolím se rozlehl zvuk výstřelu.Ani to moc nebolelo,asi jsem se strefila do dobrého místa.Pomalu jsem strácela vědomí.Stal se ze mě vrah,abych se mohla vrahovi pomstít.Doufám že mi to všichni odpustí a já budu moct za Miou a Megan do nebe.Byla jsem si jistá že jsou v nebi,cítila jsem to.Konečně všechno dopadlo tak jak jsem chtěla,nevadilop mi že jsem přišla o život,nejdůležitější byla POMSTA.To je konec a zároveň začátek.......Sedm let jsem žila jen pomstou,nepřemýšlela jsem co budu dělat potom,ale tohle mi vyhovuje.Konečně všechno trápení skončilo.............................. KONEC
Líbilo?Doufám že jo,napište komentáře...Co si myslíte o tom že bych psala horory?Odpovědi pište zase do komentářů... ;-)